Obec Míšov

Základní údaje

Počet obyvatel: 119
Počet čísel popisných: 87

Přibližně polovina stavení je rekreačního charakteru a je využívána převážně chalupáři z Plzně a Prahy.

Znak obce

Znak a vlajka (prapor) byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 8 ze dne 3. května 2018. Toto datum je oním historickým momentem právoplatného nabytí komunálních symbolů v roce stého výročí naší republiky, výsostného symbolu místní samosprávy i všech obyvatel obce.

Více informací naleznete na www.heraldickamista.cz

Název obce

Lidový výklad názvu obce je velmi zajímavý. Ves prý se jmenuje podle toho, že domky v Míšově byly tak malé, jako myší díry, a proto je správný lidový tvar Mýšov.

Historie obce dle kroniky "Staré časy spálenopoříčska do roku 1848"

Původní obec Míšov bývala malou osadou pocházející z doby rožmitálského osidlování v polovině 14. století. Poprvé se o Míšově dovídáme roku 1349, kdy obec patřila arcibiskupskému statku rožmitálskému.

V husitských dobách neb následujících časech vesnice byla opuštěna i zanikla a zůstalo po ní jenom místo. Zpustošení Míšova bylo patrně úplné a trvalo po staletí.

Koncem 17. století zde byla založena skelná huť a došlo k celkové obnově Míšova, který se stal osadou dominikalistů - hutníků. Obnovený Míšov se s rozvojem sklářské huti rychle rozrůstal, ves se dělila na horní a dolní Míšov. V roce 1788 zde bylo 26 domů a 257 obyvatel, v roce 1843 se zde již nacházelo 40 domů a 322 obyvatel.

Bělohrad (Bělehrad i Velehrad) se říkalo panskému dvoru u Míšova. Tento dvůr založil Václav Hynek hrabě Vratislav z Mitrovic kolem roku 1700. Dvě současná jména byla vysvětlena neustáleností jmen právě na počátku trvání dvora. Odvozují se nepochybně od toho, že nový dvůr byl zděný, z dálky bílý a velký, což obojí bylo tenkrát zvláštností. Časem se užívalo více názvu bělohrad, v podstatě a podnes zůstalo při prostém pojmenování Míšovský dvůr, své osudy sdílel s Míšovem.